{"newsArticles":[{"id":"4874eb87-9e48-4e11-8930-abf915fb520e","source":{"id":"71b7b4f7-e93a-42cd-9972-93d22af97167","name":"हाम्राकुरा","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/hamrakura.png"},"url":"https://hamrakura.com/news-details/217223/2026-07-19","imageUrl":"https://www.hamrakura.com/uploads/news/images/indus-water-treaty-iwt.jpg","title":"सिन्धु जल सन्धिको पुनर्मुल्याङ्कन गर्नुपर्ने किन आवश्यकता ?","content":"सिन्धु जल सन्धि १९६० मा भएको थियो र यसको पुनर्मुल्याङ्कन आवश्यक छ किनभने पाकिस्तानले सीमापार आतङ्कवादलाई हतियार बनाएको छ र भारतले जम्मू-कश्मीर र लद्दाखमा आर्थिक दबाबको सामना गरिरहेको छ। सन्धिले भारतको जलविद्युत क्षमताको ८०% भन्दा बढी रोकेको छ र जलवायु परिवर्तनको प्रभावलाई सम्बोधन गर्दैन।","highlight":"पाकिस्तानको पानी व्यवस्थापनमा गम्भीर समस्या, भारतमाथि आरोपको वर्षा!","locale":"ne","categories":["world","asia","india","pakistan"],"tag":["जल सन्धि","पुनर्मुल्याङ्कन","आतङ्कवाद","जलवायु परिवर्तन","सीमा पार","पाकिस्तानको पानी व्यवस्थापन","जम्मू कश्मीर","लद्दाख"],"publishedAt":"2026-07-19T12:30:34.428Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":null,"duplicateSources":null},{"id":"d00f473a-847a-4ffe-a2bf-620bcec3ed82","source":{"id":"f4b3c07c-6313-40db-a4f1-81179e84f46f","name":"बाह्रखरी","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/baahra_khari.png"},"url":"https://baahrakhari.com/detail/494681","imageUrl":"https://baahrakhari.com/uploads/posts/drown-1784463679.JPG","title":"अमेरिकाको एमक्यू–९ रिपर ड्रोन खसालेको इरानको दाबी","content":"इरानको इस्लामिक रिभोलुसनरी गार्ड कर्प्सले खुजेस्तान प्रान्तमा अमेरिकी एमक्यू–९ रिपर ड्रोन खसालेको दाबी गरेको छ। इरानी सञ्चारमाध्यमले भिडियो सार्वजनिक गरे पनि अमेरिकाले यसको पुष्टि गरेको छैन। यस घटनाले मध्यपूर्वमा तनाव बढाएको छ।","highlight":"अमेरिकी ड्रोन खसालेको इरानको दाबी! के हो सत्य?","locale":"ne","categories":["world","asia"],"tag":["ड्रोन आक्रमण","सैन्य कारबाही","हवाई सुरक्षा"],"publishedAt":"2026-07-19T12:30:24.840Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":null,"duplicateSources":null},{"id":"9a757396-ab6e-488f-a2f6-709957097e0e","source":{"id":"71b7b4f7-e93a-42cd-9972-93d22af97167","name":"हाम्राकुरा","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/hamrakura.png"},"url":"https://hamrakura.com/news-details/217221/2026-07-18","imageUrl":"https://www.hamrakura.com/uploads/news/images/india-japan-16th-bilateral--agreement-press-meet-july-2026.jpg","title":"जापान र भारत: रणनीतिक अनिवार्यताको रूपमा विश्वास निर्माण","content":"भारत र जापानले नयाँ दिल्लीमा भएको शिखर सम्मेलनमा रणनीतिक साझेदारीलाई सुदृढ पारेका छन्। दुई देशहरूले नौसेना सञ्चार, अर्धचालक, कृत्रिम बुद्धिमत्ता, र ऊर्जा सुरक्षा जस्ता क्षेत्रमा सहकार्य गर्ने भएका छन्। यसले इन्डो-प्यासिफिक क्षेत्रमा स्थिरता र आर्थिक विकासमा योगदान पुग्ने अपेक्षा गरिएको छ।","highlight":"चीनको बढ्दो प्रभावलाई रोक्न भारत-जापानको नयाँ रणनीति!","locale":"ne","categories":["asia","world","business","technology","politics"],"tag":["कूटनीतिक सम्बन्ध","रक्षा प्रणाली","लगानी","ऊर्जा सुरक्षा","समुद्री सुरक्षा","आपूर्ति शृङ्खला","बायोग्यास","क्वान्टम प्रविधि"],"publishedAt":"2026-07-19T12:30:23.498Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":null,"duplicateSources":null},{"id":"17c104c9-00a3-48f0-a270-d9767aeedb29","source":{"id":"2080fb9f-b344-4e6f-8ebf-29492d93b10c","name":"नेपाल खबर","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/nepalkhabar.png"},"url":"https://nepalkhabar.com/global/281127-2026-7-19-17-42-49","imageUrl":"https://nepalkhabar.prixacdn.net/media/albums/xi-trump_aNwG6ayfTa.jpg","title":"विश्वमा अमेरिकाभन्दा चीनको समर्थन ज्यादा, ट्रम्पभन्दा सी भरपर्दा","content":"प्यु रिसर्च सेन्टरको सर्वेक्षण अनुसार विश्वमा अमेरिकाभन्दा चीनलाई सकारात्मक रूपमा हेर्नेको संख्या बढेको छ। ३७ देशमा गरिएको अध्ययनमा २५ देशमा चीनको छवि राम्रो देखिएको छ। डोनाल्ड ट्रम्पभन्दा सी चिनफिङलाई विश्वास गर्नेको संख्या २२ देशमा बढी छ।","highlight":"विश्वमा चीनको समर्थन बढ्यो, अमेरिकालाई पछि पार्‍यो!","locale":"ne","categories":["world","politics","asia","india","china"],"tag":["जनमत सर्वेक्षण","विश्व शक्ति","कूटनीति","राष्ट्राध्यक्ष","वैश्विक प्रभाव"],"publishedAt":"2026-07-19T12:01:32.430Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":null,"duplicateSources":null},{"id":"f368331c-d321-4d44-a309-ebcc9aad4f5a","source":{"id":"36861e3c-3c1e-4d10-af4a-d8d42634ffd5","name":"बीबीसी न्युज","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/bbc-news.png"},"url":"https://www.bbc.com/nepali/articles/c304pmzeemvo","imageUrl":"https://ichef.bbci.co.uk/news/1200/branded_nepali/80e2/live/057cc520-8363-11f1-bee8-53ce494e1abc.jpg","title":"रुस-युक्रेन युद्ध : किएभमा रुसको ठूलो क्षेप्यास्त्र आक्रमण","content":"रुसले युक्रेनको राजधानी किएभमा ठूलो क्षेप्यास्त्र आक्रमण गरेको छ, जसबाट एक जनाको मृत्यु र १४ जना घाइते भएका छन्। युक्रेनी राष्ट्रपतिले यसलाई पूर्णस्तरको आक्रमणपछिको सबैभन्दा ठूलो बलिस्टिक आक्रमण भनेका छन्। युक्रेनले पनि रुसी तेल ट्याङ्कर र गोदाममा ड्रोन आक्रमण गरेको छ।","highlight":"किएभमा रुसको ठूलो क्षेप्यास्त्र आक्रमण! के छ युक्रेनको जवाफ?","locale":"ne","categories":["world","asia"],"tag":["क्षेप्यास्त्र आक्रमण","युद्ध","ड्रोन हमला","हवाई प्रतिरक्षा","ऊर्जा पूर्वाधार"],"publishedAt":"2026-07-19T12:01:31.146Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":null,"duplicateSources":null},{"id":"a2451508-370c-43ec-be61-ebe9bf1c6082","source":{"id":"6ba70ef3-514f-4df3-99f4-b54b2cafbf13","name":"खबरहब","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/khabar_hub.png"},"url":"https://khabarhub.com/2026/19/999131/","imageUrl":"https://www.khabarhub.com/wp-content/uploads/2026/07/asttt.png","title":"अफगानिस्तानको मरुभूमि हुँदै सीमा पार गर्ने क्रममा पाँच जनाको मृत्यु, १४ बेपत्ता","content":"पश्चिमी अफगानिस्तानको निमरोज प्रान्तमा इरान प्रवेश गर्ने क्रममा मरुभूमिमा अलपत्र परी पाँच अफगान नागरिकको मृत्यु भएको छ भने १४ जना बेपत्ता भएका छन्। अत्यधिक गर्मी र पानीको अभावका कारण उनीहरूको मृत्यु भएको अनुमान छ। बेपत्ताहरूको खोजी कार्य जारी छ।","highlight":"मरुभूमिमा अलपत्र परेकाहरूको कहालीलाग्दो अवस्था! १४ जना अझै बेपत्ता।","locale":"ne","categories":["world","asia"],"tag":["आपतकालीन अवस्था","मानवीय संकट","आप्रवासी"],"publishedAt":"2026-07-19T11:45:27.061Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":null,"duplicateSources":null},{"id":"d0643364-e7e9-4865-bf21-c8665fdb3467","source":{"id":"f312abb6-9da7-4d4c-820a-705e1873c3fa","name":"नेपाल न्युज","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/nepal_news.png"},"url":"https://nepalnews.com/2026/07/19/five-passengers-rescued-alive-three-days-after-boat-capsizes-in-indonesia/","imageUrl":"https://nepalnews.com/wp-content/uploads/2026/07/indonesia-2.jpg","title":"इन्डोनेसियामा डुंगा डुबेको तीन दिनपछि पाँच यात्रुको जीवित उद्धार","content":"पूर्वी इन्डोनेसियामा डुंगा डुबेको तीन दिनपछि पाँच यात्रुलाई जीवितै उद्धार गरिएको छ। सत्तरीभन्दा बढी यात्रु बोकेको डुंगा सुलावेसी टापु नजिकै डुबेको थियो। तीव्र हावाका कारण छुट्टिएका यात्रुले तैरिने सामग्रीको सहायताले आफूलाई बचाएका थिए। हराइरहेका अन्य यात्रुको खोजी जारी छ।","highlight":"तीन दिनपछि समुद्रमा हराएका पाँच यात्रुको अविश्वसनीय उद्धार!","locale":"ne","categories":["world"],"tag":["डुंगा दुर्घटना","जीवित उद्धार","खोज अभियान","समुद्री यात्रा"],"publishedAt":"2026-07-19T11:45:26.795Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":null,"duplicateSources":null},{"id":"9d621c5d-db76-4dff-8953-a2a8ff3b5a4a","source":{"id":"f4b3c07c-6313-40db-a4f1-81179e84f46f","name":"बाह्रखरी","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/baahra_khari.png"},"url":"https://baahrakhari.com/detail/494678","imageUrl":"https://baahrakhari.com/uploads/posts/Russia_ukrin-1784461196.JPG","title":"रुसले एकैदिन ४८ ब्यालिस्टिक क्षेप्यास्त्रमार्फत युक्रेनको किभमा गर्‍यो आक्रमण","content":"रुसले युक्रेनको राजधानी किभमा रातभर ब्यालिस्टिक मिसाइलसहितको ठूलो क्षेप्यास्त्र आक्रमण गरेको छ। यो आक्रमणमा कम्तीमा एक व्यक्तिको मृत्यु भएको छ भने १६ जना घाइते भएका छन्। युक्रेनको वायु रक्षा प्रणालीले रुसका ४१ मध्ये १८ वटा मिसाइल खसालेको जनाइएको छ।","highlight":"किभमा रुसको भीषण आक्रमण! के छ युक्रेनको तयारी?","locale":"ne","categories":["world"],"tag":["क्षेप्यास्त्र आक्रमण","युक्रेन","रुस","राजधानी किभ","वायु रक्षा प्रणाली"],"publishedAt":"2026-07-19T11:45:15.427Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":["e6042f4b-753b-402e-a7ee-bd69b8160fd9"],"duplicateSources":[{"newsUrl":"https://prasashan.com/2026/07/19/784253/","sourceName":"प्रशासन","logoUrl":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/prashashan.jpeg"}]},{"id":"139db2be-1c55-4936-8645-74f219822fe3","source":{"id":"cdf027f2-a49a-46fe-ac5b-325297683178","name":"क्लिकमाण्डु","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/clickmandu.png"},"url":"https://clickmandu.com/2026/07/475437.html","imageUrl":"https://clickmandu.com/wp-content/uploads/2026/07/messi-child-and-yong.png","title":"मेस्सी: रोगले फुटबल खेल्नै नपाउने अवस्थाबाट विश्व फुटबलका वादशाहसम्म","content":"लियोनेल मेस्सीको फुटबल यात्रा रोग र आर्थिक कठिनाइबाट सुरु भई विश्व फुटबलका बादशाहसम्म पुगेको छ। बाल्यकालमा ग्रोथ हर्मोन डिफिसेन्सी रोगले ग्रस्त मेस्सीको उपचार खर्च जुटाउन परिवारले संघर्ष गर्‍यो। बार्सिलोनाले उनको प्रतिभा देखेर उपचार र प्रशिक्षणको जिम्मा लियो। आज उनी कीर्तिमानी प्रदर्शनका साथ फुटबल इतिहासमा चम्किरहेका छन्।","highlight":"रोगबाट विश्वकप विजेतासम्मको अविश्वसनीय यात्रा!","locale":"ne","categories":["sports","world"],"tag":["फुटबल","प्रेरणादायी कथा","बाल्यकालको संघर्ष","रिकर्ड"],"publishedAt":"2026-07-19T11:31:08.955Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":null,"duplicateSources":null},{"id":"1b293cd7-05d7-4c94-970e-2d5119b67176","source":{"id":"932b0da0-b8ae-40e1-8ba7-7da32a13a6ae","name":"इनेपालिज","url":"https://storage.googleapis.com/haatma-storage/haatma-metadata/source/enepalese.png"},"url":"https://www.enepalese.com/2026/07/503153.html","imageUrl":"https://www.enepalese.com/wp-content/uploads/2026/07/UKRAINE-ATTACK-RUSSIA-2.jpg","title":"रूसमाथि युक्रेनको कडा जवाफी प्रहार, तेल भण्डार र ट्यांकर बने निशाना","content":"युक्रेनले रुसका महत्वपूर्ण सैन्य तथा इन्धन पूर्वाधारमाथि जवाफी कारबाही गरेको छ। राष्ट्रपति जेलेन्स्कीका अनुसार तीनवटा तेल भण्डारण केन्द्र र तीनवटा तेल ट्यांकरमा आक्रमण गरिएको छ। युक्रेनले रुसको युद्ध क्षमता कमजोर पार्ने उद्देश्यले यो कारबाही गरेको जनाएको छ।","highlight":"युक्रेनको कडा कदम! रुसका तेल भण्डार र ट्यांकर बने निशाना।","locale":"ne","categories":["world"],"tag":["जवाफी कारबाही","तेल भण्डार","ट्यांकर","सैन्य पूर्वाधार","युद्ध क्षमता"],"publishedAt":"2026-07-19T11:16:09.744Z","isPublished":true,"duplicateNewsIds":null,"duplicateSources":null}],"lastNewsId":"1b293cd7-05d7-4c94-970e-2d5119b67176","lastTimestamp":"2026-07-19T11:16:09.744Z","total":10,"currentEvent":null}